Hřích proti Duchu svatému

Bogdan Cienciala

11.11.2007

Zdroj: stock.xchng

Nedávno se v kázání mluvilo o hříchu proti Duchu svatému a já bych chtěl tímto článkem rozvést diskusi, na toto téma a trochu ho osvětlit, neboť často slýchávám, jak se o tom mluví a klade se otázka, cože vlastně konkrétně je ten hřích proti Duchu svatému a jak se ho lze dopustit. Slyšel jsem taktéž nejednu teorii, která zní velmi dobře, avšak je nepříliš podložená Božím slovem. Také se setkávám s názorem, že to někteří křesťané slyšet nechtějí, asi z důvodu, že by je pak tento hřích „více pokoušel“, takže pokud patříte do této kategorie, tak dále ve čtení nepokračujte.

Podívejme se nejprve na konkrétní Biblický odkaz, který hovoří na toto téma. Marek 3:28 – 29 Amen, pravím vám, že všecko bude lidem odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání. Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem."

O jaký hřích konkrétně jde? Záměrně jsem tento úsek vytrhl z kontextu, protože pak by odpověď na tuto otázku nebyla tak komplikovaná. (Také chci podotknout, že ačkoli se tento příběh vyskytuje ve všech třech synoptických evangeliích, pouze Marek nám k toku poskytuje širší vysvětlení. ) Tento verš je z příběhu „Ježíš a Belzebub“, kdy byl Ježíš obviněn, že zázraky činí ve jménu knížete démonů. Ježíš jako protiargument namítá, že by nemělo smysl vyhánět satan satana a v zápětí připojuje výše zmíněný verš. A pak přichází ona Markova vsuvka: Marek 3:30 Toto pravil, protože řekli: "Má nečistého ducha." Ať už onen hřích proti Duchu svatému znamená cokoli, tento kontext mu nelze upřít, že farizeové se ho dopustili na základě toho, že Ducha svatého nazvali duchem nečistým. Takže si myslím (jedná se tedy o teorii), že stačí jedna věc. Bude nějaký mocný Boží muž, a učiní zjevný zázrak nebo projev Ducha svatého a my to smetem se stolu, že to bylo s ďábla. Tehdy jsme se dopustili stejného hříchu, jako tehdy farizeové.

To vede k tomu, že bychom měli být velmi opatrní v soudech podobného typu. Ano, často jsou zvláštní projevy Ducha svatého a máme právo i říci: „To nebylo z Ducha svatého“, ale např. z toho člověka. Ale nedoporučuji tyto věci přisuzovat ďáblu, neboť v případě, že to byl Duch svatý jsme vinni neodpustitelným hříchem. Aspoň tak to chápu z Bible.

Ještě se říká, že hřích proti Duchu svatému může například být to, že nás dlouho usvědčuje, něco nám říká a někde nás vede a my to víme a přesto to vědomě ignorujeme. Tomu nasvědčuje jeden fakt. Farizeové a učitelé zákona nebyli hloupí. Možná věděli, že pomocí Belzebuba nelze vyhnat démona, ale řekli to, aby ho falešně obvinili a vyhnuli se tak konfrontaci. Tedy, ačkoli věděli, že Ježíš pravděpodobně jedná ve jménu Boha, tak aby se nemuseli pokořit, tak to prohlásili jako moc ďáblovu. Jestliže ti tedy někdo něco řekne z ducha svatého a ty to víš, že je to z Boha, ale nějak se ti to nehodí a řekneš, že to asi bude z ďábla, tehdy se opět stal onen hrozný hřích, který nebude odpuštěn.

Tak to vidím já.

Komentáře