01.jpg
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg

Nápověda

Zde máte k dispozici články tříděné do kategorií, které můžete komentovat pomocí Komentářů dole pod každým článkem.

Svědectví

09.05.2007

Svědectví je převzato s našeho fóra.

Ahoj bratři a sestry!

Jsem Miščina sestra, před měsícem jsem přijala již po třetí Pána ale byla jsem poprvé pokřtěna.To co se dělo v poslední době těsně před tím vám chci napsat a nebude mi vadit jestli to někoho snad nějak pohorší. Pán mi odpustil a to je úžasné!!!

Když přijela moje dcera Adrianka v létě z prázdnin od sestry ,věděla jsem že bude vědět o Pánu to už věděla dřív ale přijela také pokřtěna. Já jsem s tím byla smířená a nijak mi to nevadilo ale o křtu jsem nevěděla do té doby než jsem našla křestní list. To byl první impuls k tomu abych začala řádit. Dcera mi to chtěla říct až bude vhodná chvíle – věděla že může být zle. V tu dobu jsem pracovala jako servírka v baru takže si dovedete představit jak to bylo pro dcerku náročné. Nevím co se to začalo se mnou dít ale začala jsem víc a víc pít a vymlouvat dceři víru a fyzicky jí napadat. Jednou jsem šla na třídní schůzky a tam jsem se dozvěděla že si několik rodičů stěžuje na Adrianku že mluví s dětmi o Pánu a dokonce psali i dopisy kde odsuzovali Adrianku že je v nějaké sektě a že je to fanatismus. V tu dobu jsem se k nim přidala i já, dokonce jsme se hrozně se sestrama pohádaly a já je napadala že jsou fanatičky.

Dodnes tomu nerozumím. Něco ve mě vědělo že činím špatně ale já šla proti Pánu i když jsem v něj věřila. Dokonce jsem nechala vymlouvat Adriance víru prostřednictvím jednoho známého který se zajímá snad o všechny ty nejhorší věci jako je esoterika, satanismus atd. Až teď vidím jak to bylo nebezpečné! Až mi mráz běhá po těle! Adrianka i přes toto byla věrná Pánu a pevná ve víře! Jednou to došlo tak daleko že jsem opět přišla opilá domů a napadla jsem Adrianku. Měla jsem vždycky pocit že to nejsem já, že si někdo se mnou dělá co chce a já jsem uvnitř jenom malinká jako červíček a nemůžu nic dělat.Ten večer jsem chtěla umřít! klečela jsem opilá na kolenech v koupelně a křičela k Bohu ať mi vezme život nebo ať mě potrestá tím nejkrutějším trestem! Jak jsem to jen mohla udělat? Takhle napadnout svoji nejmilovanější dceru!? Ráno po probuzení jsem koukala z okna a měla jsem chuť skočit, pronásledovala mě myšlenka vzít si život. Byla to Adrianka která mě nakonec přivedla k Pánu. Četla mi celý den písmo z Bible a odpustila mi! Bylo to jako ten nejhroznější sen, skončila jsem na antidepresivech a, věděla jsem že musím změnit zaměstnání. V barech totiž bývá velice špatné duchovno! Trvalo to jen pár dnů a napsala jsem Míše že už nemůžu takhle dál a věděla jsem že potřebuji pomoc.

Přijely jsme do Těšína a já přijala Pána a byla pokřtěna! Na to přišlo veliké pronásledování v zaměstnání. Dala jsem výpověď, protože to bylo to první co jsem musela udělat. Začala jsem chodit k Marrynce Růžičce na skupinky a jsem za to velice vděčná! Děkuji Pánu že má Marrynka takovou autoritu od Pána! Trpěla jsem schizofrenickými stavy, ďábel na mě promlouval skrze lidi a vyhrožoval mi skrze lidi. Toto už pominulo a já jsem vděčná Pánu za to že mám tak úžasnou dceru, jsem vděčná za to že mám tak úžasnou sestru, jsem vděčná za to že je tu Marry a Karlička. Jsem vděčná Pánu za to že je tak úžasný!....Teď jsme v Těšíně u sestry každou chvilku je nám tam moc dobře, protože jsou tam moc fajn a hodní lidé. To tu v Olomouci není. Chtěly bychom se tam odstěhovat. Když jsem v Olomouci mám pocit jakoby mi chyběl kus mne. Tak moc si teď se sestrou rozumíme a tak moc si chybíme. Celé roky tomu tak nebylo a teď máme potřebu si to vynahradit a hlavně máme tu milost od Pána.....

A já ti sestřičko děkuji za to že jsi. Děkuji.

Komentáře

Vložit komentář