01.jpg
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg

Nápověda

Zde máte k dispozici články tříděné do kategorií, které můžete komentovat pomocí Komentářů dole pod každým článkem.

O služebníkovi

Bogdan Cienciala

11.05.2007

Konferencí o službě a o tom jak sloužit je bezesporu mnoho, jakož i knih nebo témat různých rozhovorů a kázání ohledně této věci. Konference v Maďarsku, které jsem měl tu možnost se zúčastnit mi ovšem z mého pohledu poskytla dosti jiný, až bych řekl revoluční pohled na tuto věc. Ano, není to pohled zcela cizí, ale principy, které jsem zaslechl během té cesty mi přijdou jako velmi důležité pro každého služebníka.

První věc, která mě zaujala byla ta, že aniž bychom věděli, na jakou konferenci to přesně vlastně jedeme, tak rozhovory, které jsem s bratry vedl v autě se do velké míry shodovaly s tématy seminářů. Celé ty tři dny jsem měl možnost uvažovat nad jedním tématem a chtěl bych také říct, že mě cesta do Budapešti velmi obohatila. Jak jsem uvedl zpočátku, dnes se velmi mnoho hovoří o službě. Ale jak jsou na tom manželky služebníků? Jsou šťastné? Mají pro službu partnera pochopení? Jsou služebníci doma podporováni? To jsou otázky, které již dlouho řeším a až teď jsem zjistil, že jsou to otázky velmi aktuální v životech mnoha bratří, kteří slouží. Když potkáme takového člověka, zeptáme se ho, co služba..., ...jak to jde, apod. Ale ptáme se, co doma? Jak rodina? Tak podstatné věci! O těchto otázkách se mnoho mluvilo a jsem rád, že se mluvilo, protože je to věc, která by v životě křesťana měla mít své místo.

Druhé překvapení bylo smysl a ráz konference. Účelem totiž nebylo učit nás a lít do hlavy mnoho informací – účelem bylo nás požehnat. Pořadatelé – misionáři pro Evropu z Assembly of God se s námi chtěli spřátelit a podpořit nás. Takže seminářů nebylo tak mnoho, za to byla hojnost osobních rozhovorů a diskuzí. (To bylo usnadněno tím, že tamních služebníků bylo o mnoho víc, než nás posluchačů.) Každý dostal prostor přednést svůj problém, či návrh. U jídla pak s námi vedli dlouhé rozhovory. Nechyběl ani výlet po městě na ty nejzajímavější místa. Na konci nám žehnali a modlili se za nás a za tu krátkou dobu mohu říci, že mezi námi vznikl jakýsi vtah. Vše mělo poklidný průběh a troufám si říct, že jsem byl více požehnán, než po absolvování desítek seminářů.

Třetí věc kterou bych chtěl zmínit byl postoj tamních služebníků. Probírali jsme mnoho témat týkajících se vedoucích mládeže. O vizi, evangelizaci a službě a na konec vytáhli ručník a jeden z vedoucích kázal o Ježíši, který myl nohy učedníkům. S výzvou, ať jsme služebníci, kteří po vzoru Kristově myjou nohy jsme byli propuštěni domů. Byl jsem velmi požehnán. Na konec mi dovolte příběh, který tam zazněl a velice mnou otřásl.

Jeden služebník – velmi požehnaný, zakladatel sborů v mnoha městech měl několik dcer. Byl ovšem dosti vytížen a nezřídka chodil domů velmi pozdě a vyčerpán. Když jeho nejstarší dcera byla ještě malá, stala moc zvláštní věc. Tento muž přišel večer domů a spatřil svou dceru s dětskou Biblí v ruce jak prosila svého otce, aby jí přečetl z této Bible nějaký příběh. Otec jí ovšem odbyl, že je pozdě a že je unaven. Dcera mu ovšem řekla velmi zarážející slova: "Tati, dneska tě prosím, abys mi četl, ale ty nechceš. Jednou však přijde den, kdy ty budeš prosit, abys mi mohl číst, ale já nebudu chtít." Ta slova se ukázala jako pravdivá a tato žena odešla od Boha.

Nechci se povyšovat, že jsem během toho víkendu poznal něco revolučního. Jen si říkám: "Bože, dej mi milost i mé rodině."

Komentáře

Napsal/a: nepřihlášeny uživatel

Vloženo: 12.05.2007, 21:30:34

tyto tvé postřehy ,bratře prožívám už léta na vlastní kůži.sláva Bohu,že se konečně začalo něco hýbat a řešit na toto téma...rodina Božího muže bývá často obětí jako Izák na božím oltáři,který k tomu nemá moc co mluvit,prostě je svázán,aby neutek...to je ta nejhroznější varianta,pokud má takový pocit někdo z rodiny sloužícího...ale povzbudivá zpráva je,že se za nás všechny obětoval Ježíš,a tudíž,rodiny služebníků nemusí padnout\"za vlast\"...pouto manželství v těchto případech lze udržet a nezpřetrhat pouze zázrakem Boží milosti,nebot:láska přikrývá množství hříchu,a taky viz 1.kor13.1.-13.Z různých situací bývají různe zkušenosti...chvála Bohu,že Ježíš je živý a má moc vyléčit naše šrámy a některé i chronicky vleklé rány.prostě jen tak.z boží milosti...žijeme,dýcháme,prostě jsme tím ,čím jsme jen a jen z boží milosti....jsem vděčná za všechny služebníky našeho sboru,nesmírně si vážím jejich namáhavé práce,a nejvíc však svého manžela.... (manželka služebníka)

Napsal/a: nepřihlášeny uživatel

Vloženo: 18.05.2007, 16:36:36

O tomto tématu by se skutečně mělo hovořit více. U nás jsme zrovna nedávno několik kázání o rodině a tak měli, takže supr.

Vložit komentář