01.jpg
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg

Nápověda

Zde máte k dispozici články tříděné do kategorií, které můžete komentovat pomocí Komentářů dole pod každým článkem.

Co je čas ??

Vladislav Rucki

01.11.2005

Co je čas ??

Zdroj: stock.xchng

Čas si vymysleli lidé, aby věděli od kdy do kdy a co za to?" I toto je jedna z možných variant definice času. Velmi často, když člověk něčemu nerozumí, tak danou věc zlehčuje, ironizuje, mávne nad problémem rukou a "nechá plavat". Avšak velmi často již v následujícím okamžiku právě onu neznámou používá k vlastní obhajobě své vlastní neznalosti daného problému a zaštiťuje se tak sám před sebou tím, že vyvyšuje své nechápání nad daný problém, a tím získává jakýsi pocit sebeuspokojení a vyřešení daného problému. Právě v problematice času si to můžeme ukázat na rčení: ?Nemám čas se zabývat hloupostmi? a jde se dál. Otázku času tak velkoryse přenechává filozofům, fyzikům, matematikům s tím, že nemají co dělat, ať zkoumají tedy co je čas. Pro něho (a pro veliké procento nás) čas představuje pouze dobu, v níž hledáme odpovědi na to, co mi čas dá, jaký budu mít z něj zisk a kořist, jak veliké bude moje obohacení v rozmnožení mého majetku a tím i velice často vyvýšení mé osoby a mého postavení. Má vůbec čas nějaký smysl, nějaké poslání a nebo jak jsme si v úvodu naznačili, jest prostým výmyslem člověka, aby věděl, kdy se má pohodlně usadit ve svém křesle, aby mohl stihnout začátek televizních zpráv, anebo aby nepromeškal zahájení nějaké "super super šou"?

Tak často vlastním znehodnocováním času, v alkoholických opojeních, karetních risků a i marně očekávaných miliónových výher rulety, na hracích automatech, v osobní lenosti, v prostopášnosti hrátek (slovy Mistra Jana Husa) dívek povětrných a dalších desítek zábav a rozptylování, utápíme čas, a aniž bychom si to uvědomovali, dáváme za pravdu antickému filozofu Senekovi, jenž tento způsob života označil slovy "Stále naříkáme, že nemáme čas, máme málo času". Jenže si žijeme tak, že bychom ho mohli i rozdávat. Čas bez obsahu, bez hodnoty, bez naplnění jeho smyslu, odchází od nás a ztrácí se tam v dalekém příštím, kde snad ani nedohlédneme, kde však bude ležet onen pověstný účet - Má dáti - Dal a kolonka pro vyplnění oněch položek, žel často bude prázdná. Jak obhájíme a zdůvodníme manko, nezaplaceného daru, jejž jsme pro svůj život obdrželi? Pro všechny nás byl určen 24 hodinový den a 60-ti minutová hodina a jen a pouze na každém z nás záleží, jaký obsah, smysl dané hodině, danému času nám darovanému dáme. Četli jste správně (není to překlep ani omyl autora statě) nám darovanému dáme, že totiž ČAS JE DAR! Čas daný každému jednomu z nás při našem zrození a trvající po dobu dovršení našich dnů (rozuměj smrtí). Ano, ČAS JE DAR OD BOHA - je to boží dar člověku - Bohu je člověk zodpovědný za tento čas a Bůh bude požadovat cenu za hodnotu tohoto daru. A bude hrozné předstoupit před Boha s dlaněmi prázdnými, anebo snad ještě hůře s dílem práce rukou našich, o nichž Bůh řekne - "Nemám v nich zalíbení". Je na každém z nás, co s touto hodnotou, tímto darem každý z nás uděláme.

Věřím, skutečně někdy je těžko chápat a pochopit to, co jest jaksi mimo naší možnost uchopení, zvážení, změření našim přirozeným metrem či nějakým měřidlem. Ale při snaze o pochopení a vnoření se do problému jistě odpověď najdeme. Čas není věčná hodnota ? neexistoval vždy, jako nebude existovat stále. Čas vznikl v okamžiku prvního dne stvoření. Vznikl jako další atribut v okamžiku, když Bůh stvořil nebe a zemi - tj. hmotu a prostor. (více o tomto v knize -Co je pravda ...?", která je t.č. v rukopise). A přesto vše vnucuje se mi k účelu připodobnění času výrok starořeckého filozofa Herakleita, jenž řekl, že "Dvakrát do téže řeky nevstoupíš" - sice dle jména ano, ale ne obsahu. Protože hodnota řeky, jenž v okamžiku našeho vstupu obmývá náš nárt, lýtko jednou toto obejme - očistí, nese naší hodnotu bytosti dál, kdy v okamžení příštího zlomku sekundy přitéká nová čistá voda. Tak i tento pojem čas zůstává a přetrvává s námi - prochází naší bytostí, naším životem a snímá z nás hodnotu, kterou jsme mu v daném okamžiku dali. A nevyplněný čas láskou a v lásce konané veškeré naše dílo, veškerá naše práce, pochopení Boha a slavení a vzdávání Mu cti a úcty Jeho Majestátu - žel, jest ztráta tohoto největšího, co člověk v oné fyzické kvalitě obdržel - totiž ztráta času. A není větší nenahraditelné ztráty než ta, kterou není schopna vrátit ani celá věčnost. Ceně a hodnotě času porozumí každý, kdo o ceně a hodnotě času se alespoň zamyslí a pak nakonec i pochopí. Ale to chce chtít - vždyť přeci nemůžeme být zahanbeni poznáním již z před 2 000 léty, kdy jistý pisatel biblické knihy - apoštol Pavel, v dopise do města Efezu napsal : "Dávejte si pozor, jak žijete, abychom si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří.

Nepromarňujme tento čas - dávejme mu smysl, zhodnocujme ho!" (závěrečný citát je volně parafrázován autorem).

Komentáře

Vložit komentář