01.jpg
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg

Nápověda

Zde máte k dispozici články tříděné do kategorií, které můžete komentovat pomocí Komentářů dole pod každým článkem.

Smutný dopis pro tebe

Bogdan Cienciala

21.02.2007

Už je to dávno, co jsem vás navštívila, a od té doby si moc dobře rozumíme. Koukali jste na mě s malým překvapením, ale zas tak zvláštní jsem nebyla, neboť jste mě znali už odmalička. Ze začátku jsme spolu trávili málo času, ale to se později změnilo. Stala jsem se vaší přítelkyní a trávíte se mnou celé večery a občas i víkendy. Za pár let jsem se u vás zabydlela a všichni jste si na mě zvykli. Takže mě těší, že hned jak přijdete z práce, tak se mi věnujete. No řekněte, dokážete si představit, že byste rodinný večer strávili beze mě? Pak to ale zašlo trochu dál. Svěřili jste mi výchovu dětí. Čím více rostly, tím více jste mi svěřovali vaše ratolesti, abych se jím celé hodiny věnovala. Tak proč se divíte, že teď ve škole mluví jenom o mě? V podstatě mě milují. Mohu jím dát svůj čas, zábavu, ponaučení a vlastně všechno, co chtějí. Mám na ně prostor, který vy si udělat nemůžete, protože musíte „vydělávat na živobytí“.

Proč byste si povídali? Nebo šli na výlet? Nebo cokoli jiného, když se mnou je tak dobře? Jsem tu vždycky pro vás. Jednou jsem ale slyšela, jak mluvíte proti mně. Nadávali jste mi, že je se mnou nuda a že jsem zbytečná. Ale nikdy jste se neodhodlali mě vyhodit. Nikdy jste mi neodepřeli, když jsem vám chtěla říct něco zajímavého. Někdy spěcháte z práce, ze sboru nebo z výletu, abyste mohli být se mnou. Chtěli byste hubnout nebo dělat jiné užitečné věci, ale když vám to nedovolím, tak se mi přece jen nevzepřete. Tak proč tak mluvíte proti mně? Představte si jeden den, kdy byste se na mě ani nepodívali. Stejně na mě musíte myslet nebo o mě mluvit. Jsem součástí vašeho života víc, než si myslíte. Pozvali jste mě na návštěvu, ale teď jsem člen vaší rodiny. Milujete mě? – Vaše televize…

Komentáře

Napsal/a: nepřihlášeny uživatel

Vloženo: 21.02.2007, 16:31:28

To říkám pořád, telka je čert a na střeše má ocas.Jinak fenomén televize a vliv médií na náš život je zajímavý, řekl bych že destruktivní. Média manipulují s názorem. No třeba zpravodajství. Dostanou do nás desinformace at ty potom formují názory. Nebo volby, referenda aj. jinak názor na to jestli křesťan má mít telku nebo ne ,znám od svého obrácení. Je to asi podobné jako internet, dobrý sluha, ale špatný Pán. jsem s pozdravem Petr Vaněk

Napsal/a: ditka

Vloženo: 22.02.2007, 07:46:30

\"když ji miluješ, není co řešit...\":) PS: Nejvíc mě oslovilo to o tom hubnutí.:(((

Napsal/a: nepřihlášeny uživatel

Vloženo: 28.02.2007, 17:14:37

No, telku nevlastníme. Mamka ji má, ale ta bydlí ve vedlejším bytě; když tedy děti chtějí sledovat něco, o čem vědí, že to stojí za vidění, tak jdou k babince. My dospěláci zajdeme někdy taky. Ale tím se pro nás sledování TV stává něčím podobným, jako kdybychom šli do kina. A tam se nechodí každý den... Ale v naší rodinné světnici, kde spolu připravujeme jídlo a jíme, kde si povídáme, kde chovám naše nejmladší miminko a kde moje starší děti někdy píšou úkoly, ... prostě tam, kde běží normální rodnný život, si TV pustit nechceme. Myslím, že bychom ji tím, jak žijeme, notně urazili. A propo: Tzv. TV-centered house nebo home pro křesťany není. Jiřina

Napsal/a: nepřihlášeny uživatel

Vloženo: 09.03.2007, 17:56:28

Když se nudím tak si ji pustím ,ale že bych bez ní nemohla žít tak toteda Prrrr!!!

Napsal/a: nepřihlášeny uživatel

Vloženo: 27.08.2007, 13:06:04

I poslechl můj manžel hlas Ducha Božího – že je třeba tráviti více času s rodinou, a nemaje sílu se nedívat, vzal kombinačky a ucvakl anténu. Problém vyřešen. Už jsou tomu tři měsíce, televizní detox jsme absolvovali, abstineční příznaky zmizely, rodině to prospělo, i když teď nevíme, co se ve světě mele. Simona Černochová

Napsal/a: nepřihlášeny uživatel

Vloženo: 30.10.2008, 14:13:33

Dobrý den, televizi jsme zrušili, je tomu cca 2 roky. Nějak jsme přijali, že nemá v naší domácnosti místo. Mám pocit, že jsme svobodnější, protože kdysi nás lákalo si ji jen tak pustit jako kulisu. Pak hrála a člověk se díval. Teď je více času na povídání, čtení a doma pořád \"něco\" nehučí :-) Když chceme film, půjčíme si DVD, zprávy jsou na netu, jde to i tak a je to v pohodě. Zdraví Lipowští

Vložit komentář